Pro předškoláky byly dny 18. a 19. dubna 2024 první oficiální ochutnávkou povinné školní docházky. Den zápisu do první třídy vždy byl, je a bude dnem očekávaným, výjimečným, svátečním, a i když je setkání krátké, zhruba dvacetiminutové, určitě patří k zážitkům, na něž rodiny vzpomínají i po letech.
Naše budoucí prvňáčky vítali tento čtvrtek a pátek v kostýmech pohádkových postav žáci pátých tříd. Jejich sebevědomé “Ahoj, jak se jmenuješ?” vystřídalo předškoláčkovsky nesmělé “Dobrý den.” Krátké posezení v kavárničce, okukování školní tabule, pohledy do neznámých tváří. Chodby působily o dost širší a delší, než bývají ve školce, jiná výzdoba, jiné zvuky, pro někoho možná poprvé zaslechnuté školní zvonění, které vytrhne z přemýšlení snílky a ty bojácnější přinutí křečovitě sevřít ruku rodiče. Pak už otevření dveří a pozvání do třídy, kde čekají dvě paní učitelky či páni učitelé, jejichž cílem je budoucího prvňáčka dostat do hry, nevystrašit, nerozbrečet, rozmluvit, vyzpovídat, rozveselit, rozesmát, motivovat, překonat obavy nejen jeho, nýbrž i ty rodičovské, a nakonec oficiálně zapsat.
Nebrečel nikdo, stydlínů bylo poskrovnu, pozdravil každý, každý se slavnostně vystrojil a načesal, ochota popovídat si a pohrát nebrala konce a šikulů bylo víc, než jsme si vůbec mohli přát. Zřídkakdy jsme museli děti přemlouvat, aby se odtrhly od doprovázejících rodičů a samy si prošly motivačním pohovorem, při němž se zjišťují především zásadní překážky bránící předškolákovi zahájit povinnou školní docházku. Radost byla všestranná. Ta naše, učitelská, rodičovská, a hlavně dětská. Tváře s rozesmátýma očima, sebejisté plnění hravých úkolů, malý dárek za účast, optimistické rozloučení se zamáváním na závěr, to vše, a ještě mnohem víc, nás utvrdilo v přesvědčení, že to, co pro naše stávající i budoucí žáky děláme, děláme nejen s chutí a láskou, ale hlavně tak, jak umíme nejlépe.
Naše poděkování patří všem, kteří dovedli předškoláky do tříd naší “Čtyřky” a pomohli jim zápisem úspěšně projít. Nejsou to pouze paní učitelky v mateřských školách, rodiče, prarodiče, zapisující vyučující či aktivně pomáhající zaměstnanci a žáci naší školy, jsou to i všichni ti, kteří při zápisu nejsou tolik na očích, přesto je jejich podíl významný a nenahraditelný, bez jejichž mravenčí práce, vytrvalosti a příprav by škola nebyla oázou jistoty, klidu a bezpečí a možná bychom se v pátek odpoledne nemohli, ač unavení, všichni rozejít domů s pomyslným palcem nahoru a úsměvem na rtech.
Milí prvňáčci, těšíme se na vás 1. září a přejeme vám krásné léto plné zážitků.
Zaměstnanci “Čtyřky”