Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu.
Proč bychom se hádali, když jsme se tak setkali, poznovu.
Toto jsou úvodní slova písně, která zazněla na naší Čtyřce.
Masopust, čili nejdelší veselice v roce, již sice skončil, ale čas pro setkávání, připomínání si českých tradic a společné tvoření snad konečně začal.
V závěru února a začátkem března si třídy na prvním stupni připomněly masopustní veselí, které je spojeno s předělem mezi zimním časem a časem probouzející se přírody.
A tak jsme se mnozí mohli setkat v průvodu maškar třeba s laufrem, turky, bábou s nůší, nevěstou a ženichem, medvědářem s medvědem, kominíkem, smrtkou, katem, řezníkem a dalšími. V prostorách prvního stupně to vonělo koblihami, někde i po jitrničce, tlačence či po škvarkách.
Děti si vytvářely nejen kostýmy, ale i knihy věnované tomuto období. Seznámily se s původem jména masopust, připomněly si tradiční zvyky, pochutiny, masopustní dny.
Především jsme však oslavili končící zimní období s vidinou a nadějí na příští chvíle. Inspirujme se tradicemi a vytvářejme nové. Tradice vytvářejí přátelství a lásku.