V pátek 11. května všichni žáci prvního stupně zažili neobyčejnou událost, byli vyučováni novými „učiteli“ z řad starších spolužáků z osmých a devátých tříd. Někteří zájemci z 8. B, 8. C a 9. A, 9. B se rozhodli, že ve dvojicích stráví dvě vyučovací hodiny v roli učitele na prvním stupni. Odvážní osmáci a deváťáci si mohli vybrat dvě vyučovací hodiny, které si připravili pro své mladší kamarády.
Mladší spolužáci a vyučující z prvního stupně s nadšením a pochopením ocenili snažení zodpovědných „kantorů“.
Postřehy mladých učitelů:
Líbilo se mi, jak byly děti hodné a pracovaly. Děti se hlásily a měly doplňující otázky. Více se mi povedla druhá hodina, už jsem se tolik nebála a byla jsem si jistější. Bavil mě tělocvik, děti si to více užily. Děti se nestyděly. Bylo to super. Bavil mě tělocvik, byla to větší legrace. Někde děti více dodržují pravidla.
Příště bych si lépe rozvrhl učební plán. Mluvila bych více nahlas. Dala bych si více práce s přípravou. Více bych komunikovala s dětmi. Vymyslel bych více her. Dal bych víc malých jedniček. Volil bych víc pohyblivých aktivit. Příště bych to udělal určitě jinak, protože to letos bylo poprvé, tak jsem ani nevěděl, co můžu čekat. Přišla bych se podívat na hodiny před mou výukou.
Nelíbilo se mi, že někdy děti neposlouchaly, že byl občas hluk. Vadilo mi, že děti vyrušovaly. Hodně si povídaly. Někdy se žáci ptali na otázky, které se netýkaly tématu. Děti by mohly dávat více pozor. Některé děti byly až moc hyperaktivní. Někdy nešly děti vůbec zklidnit. Vadilo mi chování některých dětí. Musela jsem se podřídit „kolegovi“, příště bych učila sama. Myslela jsem si, že se budou prvňáci bát, ale mile překvapili.
Chtělo by to víc takovýchto dní.
Děkujeme všem, kteří se s chutí a nasazením pustili do výuky mladších spolužáků.