Vánoční jarmark 2. B aneb pohádka pro dobré spaní

V Českém ráji bylo jedno Duhové království, kde rukou pevnou, spravedlivou a shovívavou vládla královna Blanka. V tomto vzkvétajícím království se každý rok konalo tolik slavností, že všichni měli stále co dělat, aby bylo vše vždy vzorně připravené, nachystané a dotažené do úplného konce, na němž se nad královstvím vždy objevila krásná duha. Čím více usměvavých tváří se po slavnosti objevilo, tím byla duha pestřejší, větší, s barvami sytými tak, že by z nich malíři mohli ukrajovat do svých pláten a děti obrazy zdobit stěny svých komnat.

Jedno čtvrteční odpoledne, tři dny před Zlatou nedělí, kdy Ježíšek už skoro ťukal na okna, přípravy na Vánoce vrcholily a ze všech oken království se linula vůně upečených perníčků, zněl klokotavý dětský smích a přibývalo stromečků, jež vyzývaly ke zdobení, se za zdmi království znenadání začali rojit čerti. Bylo 19. prosince a bylo jich všude plno. Malí i velcí, s kopytem, huňkou a rohy trčícími výstražně z hlav, chrastili řetězy a nikoho nenechali na pochybách, že kdo hodlá kazit předvánoční pohodu, ten místo oslav narození Ježíška bude přikládat polena pod kotle. Najednou rojení ustalo. V každé komnatě královstvíčka po čertech zůstal kromě černých sazí také dopis. Zval všechny na Vánoční jarmark zakončený pohádkou Pekelná spravedlnost.

Jarmark se konal v komnatě 2. B, jejíž kastelánkou je už rok Irena Krausová. Děti pro jarmark vyrobily nespočet výrobků, pomohli i rodiče. Vždyť právě pro ně se jarmark konal. Lidová veselice trvala dlouhé tři hodiny. Jídla i pití byla hojnost, bujaré veselí přitáhlo i pozornost královny Blanky, jež aspoň na chvíli zapomněla na vladařské povinnosti a srdečně si popovídala se všemi, kdo o rozhovor s ní projevili zájem. Rodiče dětí z komnaty 2. B uronili i slzičku, když své čerty tělem i duší viděli v pohádce zachránit jedno malé lidské štěstí. Den se chýlil ke konci. Únava dolehla na všechny. Jen čerti sebou šili, mají to ostatně v popisu práce, až do večerky. Pak už se nad královstvím rozprostřela duha s barvami zářícími tak, že kdo šel kolem, dech se mu zatajil. Já tam také byla. S uchem pevně přimknutým k hradbám, abych nerušila, jsem vnímala to skryté poselství radosti, lásky, pokory a empatie, jež vánoční čas přináší. A vy, milé děti, jste byly čerty se srdcem anděla, protože jste se v Duhovém království zasloužily o další z krásných a šťastných dnů.

Mgr. Radka Kracíková