Ve středu 23. listopadu jsme ukončili měsíční třídní projekt o našem krásném městě, Jičínu. Naučili jsme se něco málo z historie města, zmínili se o osobnostech, památkách, důležitých jičínských firmách. Nakreslili jsme si městský znak, přečetli známé jičínské pověsti. A abychom necestovali pouze prstem po mapě Jičína, podnikli jsme již druhou závěrečnou prohlídku, a to s paní Horčičkovou, babičkou Michala Horčičky.
Co si děti „odnesly v hlavách“ z této procházky, si lze přečíst v následujících žákovských textech:
Ve středu ráno jsme od školy šli k rybníku Kníže. Je tam velké koupaliště. Pak jsme na hrázi viděli vodárenskou věž. Ta už nefunguje a teď je tam galerie. Cestou do zámeckého parku jsme se zastavili u sochy Marie Rušánské. Byla patronka Jičína. Po pěší zóně jsme přišli k pomníku Mistra Jana Husa. Ten je nejstarší v Čechách. Taky se po něm jmenuje celá ulice. Prohlídku jsme ukončili u sochy Promethea a K. H. Borovského. Prohlídka se mi moc líbila.
Veronika Zoubková, žákyně 3.B
Na prohlídce jsem se dozvěděla, že se rybník Kníže nejmenuje podle knížete, ale podle kněží. Maso se v pátek nesmělo jíst, ale ryby se jíst mohly, proto si je lidé chodili chytat do rybníku Kníže. Šibeňák se jmenuje podle šibenice. Vojáci se chodili koupat na místo, kde je koupaliště. A když byla zima, chodili se koupat do lázní.
Beáta Zrůstová, žákyně 3.B
Dozvěděl jsem se, kde byl kostel sv. Jana ( v zámeckém parku). Vím, že v Jičíně byla nemoc jménem lepra. Pamatuji si, že když někdo zaútočil na Jičín, tak všem třem branám zavřeli vrata a vcházelo se do Jičína brankou. Zjistil jsem, kde všude byla v Jičíně radnice. Vím, kde byla vodárenská věž.
Kryštof Neuwirth, žák 3.B
